Kde se vzalo pojmenování „král“?

Pojmenování král je převzato z antické tradice, kde má obecný význam vladař, vládce, a tak se zachovalo v románských jazycích (rei, roi, regina, regio). V germánských jazycích vznikl příslušný výraz ze starogermánského slova kon resp. koning, které znamená vznešený.

Výraz, kterým východoevropské – slovanské i baltské jazyky a maďarština – označují krále, vznikl pravděpodobně zobecněním jména franského panovníka Karla Velikého. Podobně jako zobecněním Caesarova jména vzniklo slovo císař a car.

Věděli jste, že… ženskou variantou je královna, ale nemusí jít pouze manželku krále, ale se může jednat také o samostatnou panovnici?

Král musí být poznat

Král musí nést znaky královské moci neboli insignie. Nejdůležitější je samozřejmě koruna, jejíž slavnostní vložení na hlavu je ústředním aktem korunovace. Neméně důležité je také žezlo a jablko, které s korunou tvoří korunovační klenoty. Král by měl nosit také plášť podšitý hermelínem, měl by sedět na trůně a jako znak své moci by měl být také vybaven mečem.

V českých pohádkách najdeme spoustu různých králů – od udatných dobyvatelů, přes hodné krále milované lidem až po hloupé krále, kteří sami žádné rozhodnutí neudělají. Jak budete svého krále hrát vy? Kupte si u nás loutku krále.